Evropská Unie zjevně vlivem různých zájmových skupin a aktivistů, kteří někdy dříve střílí, nežli přemýšlí, zavedla povinnost míchat do pohonných hmot bioložku. V České republice s tím začali v roce 2007. Na začátku se jednalo pouze o dvě procenta u nafty a následující rok se začala přidávat dvě procenta biolihu taky do benzinu. Toto malé množství se prakticky na spalovacích motorech, které původně nebyly pro tuto složku vyvíjené, zásadně neprojevovalo. Postupem času se procenta biosložky v palivu zvyšovala. Napřed na sedm procent u nafty a 5 u benzínu a nyní již jde o 10 procent. Toto množství již může a mívá negativní vliv na spalovací motory.
Největší problém mají starší auta a veteráni. Pro tyto vozy je tankování paliva s biosložkou velmi problematické. Takové palivo s ethanolem způsobuje korozi celého systému, ve kterém takové palivo proběhne. Stačí jediné natankování a začne proces, který vede ke škodám a v závěru ke složité opravě. Vedle koroze biosložka poškozuje plastové a pryžové díly. Tady neobstojí ani argument, že toto opatření donutí majitele aut omladit vozový park. Předně to nebere na zřetel veterány a pak skutečnost, že proti negativním dopadům nejsou imunní ani moderní nová auta. Ostatně průměrný nájezd v kilometrech, než je auto na odpis, se oproti minulosti rozhodně nezvedá a zřejmě to nebude jen z důvodu stále složitějších technologií, ale logicky bude mít svůj vliv i biosložka v palivu.
Zastánci ethanolu v palivu argumentují pozitivním dopadem na přírodu. Podle testů ADAC mají biosložky pozitivní vliv na emise. Nabízí nové příležitosti pro zemědělce a snižují spotřebu fosilních zdrojů. Bohužel přitom přehlížejí celou řadu negativ, která staví tento nápad do jiného světla, než se snaží prezentovat. 
V České republice na začátku přimíchávání biosložek do paliv pěstovali zemědělci řepku olejnou přibližně na 337 hektarech. Od té doby toto číslo neustále roste a má viditelný negativní vliv na přírodu. Nejde jen o zápach, když nekonečné žluté lány kvetou, ale předně o faunu. Je pravděpodobné, že postřiky plodin určené pro další chemické zpracovaní jsou výrazně méně šetrné. Nejeden myslivec může potvrdit, že pro některou zvěř, například zajíce, mají takto velké chemicky ošetřené lány devastující následky. Pokud přičteme energii potřebnou pro výrobu biopaliv, tak se pozitivní vliv na emise vůči klasickému palivu vynuluje.
Lze doporučit motoristům, aby se v maximální možné míře biopalivům vyhnout. Jedna rafinérská společnost nabízí naftu bez biosložky. Díky tomu se lze vyhnout negativním dopadům. Palivo s biosložkou rychle stárne, a pokud je v autě déle, tak se negativní vlivy na vůz násobí. Při započítání i emisních nákladů na výrobu biosložek nemusí mít obavu, že by přírodu zatěžoval jakkoliv výrazněji, než při tankování biopaliv.